Květen je vrcholem jara, jeho barev a ptačího zpěvu. Zpěvu, kterému nemusíme rozumět, ale přece si jsme jisti že k nám promlouvá vlídně a uklidňuje našeho ducha. Jennifer Ackermanová svým výzkumem pro knihu PTAČÍ ZPŮSOBY zjistila že v každém, našemu uchu líbezném zvuku se ukrývá víc informací, než by ostatní čekali, dokonce mnohem víc, než by čekali samotní výzkumníci. Tyto nové poznatky doslova boří mýty o lidstvu, jako jediném používající jazyk, co by sofistikovaný nástroj komunikace. Ostatně, kdo by měl mít vyspělejší vyjadřovací schopnosti než právě ptactvo. Doslova každým tón, jako by byl slovem a každá árie vyprávěným příběhem. Je možné že bychom pak v tichém nočním volání zaslechli nářek, nebo v okouzlující kosí baladě pocítili rozhořčení.
Ptačí melodie spolu s šepotem listů nás dokáže zbavit chmurných myšlenek a odpojit od digitálního světa a jeho smogu. Vždy, když zaboříte ruce do hlíny, nebo jen posloucháte bubnování deště na střeše jste se svým terapeutem. Nemusíme vše rozluštit a všemu rozumět, můžeme prostě být a naslouchat. Zkusme prožívat i ticho a nenechejme se likvidovat informacemi, které se chrlí ze všech stran.
